Josef Honys
Josef Honys (10. 11. 1919, Jičín – 24. 6. 1969, Ústí nad Labem), experimentální básník, výtvarník, autor akcí. Vystudoval pedagogickou fakultu, obor matematika-výtvarná výchova, pracoval jako učitel, úředník, dělník, reklamní grafik, horolezecký kaskadér. Experimentální tvorbou se zabýval již od 2. pol. 30. let. Převážně během 60. let vytvářel koláže, asambláže, seriáže, alchymáže, muchláže a básně-obrazy, surrealistické záznamy hypnagogických vizí, zaměřoval se deformaci a formaci různých typů písma a fenomén čáry. Jeho práce otiskovaly dobové časopisy, např. Sešity, Dialog, Host do domu. V rámci mezinárodního hnutí experimentální poezie se zúčastnil řady kolektivních výstav doma i v zahraničí, včetně expozic Obraz a písmo (1966), Nová citlivost (1968) a, posmrtně, Báseň obraz gesto zvuk (1997). Honysův cyklus Hra na čáru byl představen ve Viole v Praze v rámci pořadu Bestiarium (1966); jeho texty jsou součástí obou antologií experimentální poezie, které připravila stejně jako zmíněný pořad autorská dvojice Hiršal-Grögerová. Posmrtnou výstavu Setkání šicího stroje s lokomotivou z díla Josefa Honyse a Josefa Hampla přinesla Gallery v Praze (2007). Honysovy literární a literárně-výtvarné práce zůstávají v rukopisné pozůstalosti, včetně několika básnických cyklů, poémy Věštírna na nebi (1941) a básnické sbírky Nesmelián, aneb do experimentálního textu vstup nesmělý (1968), kterou připravoval k vydání v nakl. Dialog Jindřich Procházka.
* * *
Děkujeme Gallery za poskytnutí fotografií z výstavy Josefa Honyse a PhDr. Pohnertové za zpřístupnění literární pozůstalosti jejího otce.
