Miloslav Topinka
Miloslav Topinka (4. 7. 1945, Nový Etynk), básník, esejista, editor, žije v Praze.
Vystudoval psychologii na FFUK v Praze. Zúčastnil se devítiměsíční studentské
expedice Lambaréné po 14 zemích Afriky. Byl členem redakční rady a od konce
r. 1968 až do úředního zastavení časopisu i redaktorem měsíčníku Sešity pro
literaturu a diskusi. Publikoval dále v časopisech Orientace, Výtvarná práce
a v Literárních novinách. Už jeho básnická prvotina Utopír (1969) se řadí mezi
přelomové sbírky experimentální, zpochybňující slova a řeč a dotýkající se „prázdna
za řečí“. Náklad další básnické sbírky Krysí hnízdo (1970) byl již zmakulován, sbírka
vyšla až o 20 let později. Ani experimentální sbírku poezie Pavoučí síť, připravovanou
v r. 1970, nebylo již možné vydat, text je navíc ztracen. Během normalizace pracoval
Topinka jako psycholog, později v marocké firmě. Po roce 1990 publikuje poezii
a eseje v Literárních novinách, Hostu, Souvislostech, Tvaru, Iniciálách aj. Připravil
k vydání antologii francouzské meziválečné skupiny Le Grand Jeu (Vysoká hra,
1993), texty Věry Linhartové (1993), Rogera Gilbert-Lecomta (1996) a Záznamy Jiřího
Koláře (2002). V r. 1995 vydal knihu zlomků a skic k J. A. Rimbaudovi, nazvanou
Vedle mne jste všichni jenom básníci, v r. 2001 text ke knize Snad nic, snad něco.
Práce na papíře Jiřího Koláře z let 1962-1963. V r. 2003 vyšla jeho nová sbírka poezie
Trhlina, za kterou obdržel Seifertovu cenu. Přeložil Rimbaudovy Dopisy vidoucího (2000).