---
rozhrneš závěs
spí za ním váhy
v jedné z nich žena
strojí Tvé vzpomínky
do bílé krajky
---
---
nikdo nevěděl, že
v Tobě padá listí
když se třeseš, Anka
jen já to slyšel
pod Tvým oknem procházeje
černý plamínku
---
---
píská se píská
na lásku v bílých podkolenkách
a ona copatou hlavu otáčí
prvňáček
o chybě vábničky neví nic
jen někdo pod lavicí
schoval pro ni slabikář
plný stýskání
---
---
spící Anka chodí ve snu
jako po louce
komíhá stonky tajemství
chrpy se za ní otáčejí
a jaro je ještě bosé
jako Anka zvědavé
březnovou houpačku kolébá
---
---
v březnu se vrací
světlo do světnice
Ty už nejsi unavená
přikládáš ucho k mořské mušli
oba dva se smějete
---
---
opřela kolo o zábradlí
vyběhla nahaté schody
listí setřáslo poledne do dvora
někdo pověsil na okno
dvoje housle bez smyčců
---
---
co tě nezabije
to tě posílí
šeptáme si se sestrou
v rozmarýnové posteli
stromy setřásly nedopsané
do našich polštářů
utichneš - li
vezmu si Tvůj úsměv
šeptá mi sestra setměním
---
---
v hrobce kapucínů
strážce zapaluje cigaretu
prohlíží stopy
jako by někoho očekával
---
---
v noci se zakláněly
plástve plné medu
do oblak tušily
noc se podobala
košili na vysvlečení
posetá kousky skořice
---
---
sedíš
a slunce mhouří oči
Sestra přivádí Tvou ženu
míjíte se na terase
poledne se skrývá
za vějířem bílého vína
---
---
ukazováčkem mi popisuješ nebe
místo tečky houslový klíč
na konci
a říkáš mi:
v mísách tiše kvetou
modré hlavy růží
místo jablek,
poslouchej
Hříbátko, až tě budou kovat
ten zvuk se bude odrážet
stěnami mého srdce
---
---
červen taje slepě
na jazyku mokří léto
skáčeš mezikaluží
před hodinou klavíru
na ulici Botanické
---
---
zbytek cesty šli
les se na ně nezlobil
že ho budí potmě
sám dávno věděl
jak se loví na lásku
v kořenech klopýtá
---
---
i borůvky jsou jenom jako
rozteklé na dlani
fialové poledne rudne mi
studem z rozevření
v létě na rtech
do chladného vědra nabírám
bez ustání
---
---
zatímco snídáme
pokojská sbírá včerejšek
rozsypaný po altánu
zatímco snídáme
vina má kruhy pod očima
vina má tvoje oči
---
---
Anka strunka
nadechla se času
a polkla hodinky
teď leží poočku
komínem jiskří krajka
a první krása
má přání skleněná
skoro tak průzračná
---
---
korálky deště mi to zamlčely
a narodil se den z máty
Ty ještě spíš v košili
odcházím s píšťalkou pod paží
opít si oči brčálem
---
---
přes kopec
jde k nám Tma
v rukou ohlávku beránka
v rukou oprátku beránku
třímá
---
---
za oknem kos
vyzobává zbytek zimy
a v tobě se ještě drží
zase píšeš černým uhlem
svoje jméno
jarnímu ránu na záda
ale kdopak to bude číst?
slunce má dlaně na očích
a já oči v dlaních
---
---
záplatuji Ance
z naivity kabát,
ze samých zrcadel
profoukla jej Bestie
ta co chodí v rakvích
a spí ve větvích
pod křídly úsměvů
tají pekelné jitro
---
---
měla jsi horečku
seděl jsem u tebe
neviděla jsi mě
potom přinesli večer
v čajové konvici
pomeranče jsem naloupal
na okenní římsu
---
---
večer zmrznul, zkřehl
píšu těm
kteří mi nejvíc chybí
noc rozpukala
hrudníky lesních kaluží
jsem plný dopisů
stříbrných drápků
---
---
vlastně bych se
chtěl jen dívat
jak ti stárnou ruce Anka
---
---
okolo zakletých jezer
Potulný veze kádě
později za úsvitu
míjí v keřích
napíchané oči téhle noci
a ty mu určitě nepoví,
že veze i Bestii,
že se zespodu drží dna
---
---
na rameni sedí ti Amorek
víš o tom Anka ?
Anka brouká si:
pro mě Amorek
za mě Mramorek
dívá se mi do očí
když tě vidím odcházet
---
---
den se mi láme mezi prsty
oči přivykají na šero lépe než srdce
světluška den a bludička noc
krouží sem a tam
---
---
Zelný trh zkameněl
prázdný jak zvon bez kohoutku
tichý jak nedělní poledne
sní o své Redutě
---
---
čekám na Anku
ráno stála u zrcadla
potom zamkla svůj pokoj
na dobré slovo a
oblékla stůl v jídelně
do černých šatů
Anka, mlčenlivá krajka
až se vrátí k obědu
bude vůně sasanek
---
---
v zrcadle přede mnou
někdo pohodil kosti plné masa
zaklesnutý úryvek paměti
v rohu vysává pavouk
zapomněla ses zasmát
na vteřinu vypadlá z chvíle
---
---
schovala ses u jiného
v cizích pokojích
na stropě spí můra
svítím na ni baterkou
o půl třetí v noci
---
---
tu noc, ve které
jsem se nezbláznil
a ty jsi nepřišla
ulehl jsem vedle sebe
přestal se poslouchat
---
---
přetržená nit bůhví čeho
netečně visí z oblohy
soutokem mlčení odplouvá minulost
už ani slůvko nepřipustí
---
---
koupil jsem oči
na rybím trhu
a uši na tajném netopýřím
nesu je pro Anku
v neděli k snídani
korouhev zpívá si:
Anka, Anka
otevřená ranka
do Tvé duše branka
---
---
neřekla mi o tom
změnila barvu vlasů
změnila barvu očí
změnila číslo pasu
potom jsem ji potkal
neřekl jsem jí o tom
a otevřel schodům do ulice
tobě Anka taky ne
nebyla jsi doma
---
---
hlemýžď na stropě
zanechal stopu krve
hlemýžď na stropě
má měděné oči
---
---
už nelze bít listopadu
čelem o stůl v hospodě
nastokrát
zkoušel jsi ohluchnout
abys nakonec uslyšel
svůj hlas v bláznivé košili
---
---
po světle ustýskaná noc
znovu mrzne a někde končí
samota bez křídel
obchází domy ve vesnici
samota bez křídel
slídí okenice mého srdce
---
---
je u mě prý
na návštěvě Labyrintos
rozestlal si ve mně
do ticha nabodal
stříbrné díry
prostřel mezi nimi
Tvé černé vlasy
---
---
když jsi se nedívala
slíbal jsem světlo
ze tvých rtů a potom byla tma
teď mi píšťalkou kouzlíš úsvit
a až se nebudu dívat já
odletíš mi jasmínová
rozvonět se nanovo svým snům
posnídám ráno a zbytky od večeře
---
---
polínko štěstí je
dnes tlusté na tři palce
tak nechej vyspat noc
alespoň jednou
a nenuť sekeru úsvitu
do ošklivých slov
---
---
nesu Ance konec světa
courám alejí popravenečků
sekera napřímila krk
větří fašank v polích
nebe se dnes stěhuje
na ptačích křídlech
nemá prý na nájem
šeptá Anka za dveřmi
a dovnitř mě nepustí
---
---
tahle černá Anka
o mě ví
že večeřím s havrany
a ji, že mám nejraděj
proto se mnou nemluví
a čte si dopisy
svázané mašlí ve vlasech
a čeká až se z ní zblázním
---
---
vyklonila hlavu z nočního rychlíku
její vlasy si noc spletla se svými
vítr jim nakonec půjčil hřeben
---
---
tenkrát četlo se
jen z nastavených dlaní
a slabikář schovaný za postelí
nikdo nebudil před usnutím
---
---
na konci zahrady loňský
žebřík rozpřáhnutý do nebe
v půlce gesta
o plot opřený
---
---
co já jim povím?
jak se mám ?
nevím
dlouho jsem u sebe
už nebyl
kráčím kolem řeky
a ona se usmívá
---
---
nejsou tu lilie
jen rybář lidí
si na břehu odkašlal
za chvíli malou
zvednou se stíny
a já už se nesmím ptát
Rolničko, jak ti je
v kořenech slyším
dech Bestie
---
---
Anka
strážkyně jednorožců
má oči v kapsách
a vlasy z havraních křídel
na vejcích sedí dutá přání
až začnou pukat
chci být s ní
---
Konec