|
(mlčení 1.) bylo to tak že všichni klekali a tleskali a smáli se zjiskřil se čas |
| I. Lk (22, 22) Syn člověka jde a běda tomu, kdo jej zrazuje ležím si na srdci jako lež jako prázdná dlaň na cizím tepu vím kde se křivě končí život a přeci si vezmu závist za rozškvířený obličej a vlasy slepím potem |
(mlčení 2.) a pak ty prázdné úsměvy od hlavy k patě kamenují zítřek dneškem |
| II. Ja (13, 10) … i vy jste čistí,ale ne všichni… těším se na další noc kdy se nedočkáme a světla stejně vyvzlykají ráno příliš brzy |
(mlčení 3.) věřím a nevěřím jsou slova hlupáků a jiných |
| III. Lk (14, 10) Jsme jenom služebníci, učinili jsme to, co jsme měli učinit. rozbil jsem obě kolena jak to bývá šťastně křísla mnou přítomnost o betonová ňadra a já klel až se zelenalo nebe postižen krvetokem a rozedmou úst jsem plakal |
(mlčení 4.) všechno co poznáš není Bůh Nic nikdy nepoznáš Nic je Bůh |
| IV. Mk (2, 10) … syn člověka má moc odpouštět hříchy… plakal jsem na rameno obyčejných andělů trhali si peří a vlasy a každý věděl Proč se schoulit do sebe a trhat leporelo nepomoci |
(mlčení 5.) koupit provaz pole Hrnčířovo a jeden strom |
| V. Mt (10, 10) … neboť hoden je dělník své mzdy… mám ty stříbrné mince ještě mi zbývá do třiceti mnoho let zabalím je na váhu budou mít nekonečně a já je ponesu kam ukáže paprsek ranních novin |
(mlčení 6.) Bůh udělá zázrak skrze člověka a jeho svobodnou vůli |
| VI. Mk (9, 10) … co to znamená vstát z mrtvých… vyškrábal jsem si do hlíny zvláštní modlitbičku ale smyl ji příval nohou a já tam seděl jako prázdné místo v radosti ostatních kořeny vzdálenosti mi vzaly sen o zelené vodě nemám jen ty co bych vrátil rád ale dnes se sny nevrací |
(mlčení 7.) blaze mrtvým patří jim hrob i další cesty |
| VII. Ja (1, 10) Na světě byl, ale svět ho nepoznal. vyhánějí slepé stíny přišel vrtošivý cestář a rozhání se prázdnou lopatou a je mi přece líto opadaných stromů a vykoupených co už nepoznají jaro |
| (mlčení 8.) sedm polnic ano čtyřiadvacet starců ano a Beránek |
| VIII. Mk (1, 10) … uviděl nebesa rozevřená a Ducha jak sestupuje na něj… pak bylo zjevení za poločas rozpadu já zlámal jsem si v kříži vaz troubil na polnice vymodleným dechem a ztratil hlas a směr zvuku rozhostil ticho |
(mlčení 9.) polib mne a jdi v pokoji |
| IX. Mk (14, 10) Jidáš Iškariotský šel a zradil ho. noc se mi tají do záhybů černého svědomí andělé zvrací zvláštní ptáky a oni uklovou z prázdna moji míru jakoby se člověk opil |
(mlčení 10.) vstal jsem a šel a vy mne následujte kam budete chtít |
| X. Mk (11, 10) …Hosana na výsostech obtěžkává zítřek v nohách které jsou tak zvláštně naše když pálíváme v sobě Boha a odříkáme otčenáše krvácí dny babí léto o nás o všech kdosi ví a bolševníky v polích kvetou a kříž v mezi reziví |