VLADISLAV REISINGER
Mezizubní prostory
vyprahlý týden
smrad tahá za zuby
stačí si vzpomenout na svou dětskou duši
jak malá bílá tvrdá oběšená
na klice se houpá
a k tomu jazyk užaslý
poprvé ochutnal rudé moře
a z krabic babičky i maminky
chechtají se jehly a bavlnky
jako by něco věděly o národech které procházejí
rozestoupenými
mezizubními prostory
Výlet k vyříkání
plankton ze žlutých korálů
vyslal tvůj sonar
tvého růžového oceánologa
aby ochutnal sladkou vodu jezera
předběhlas zástup z bahnitých nánosů
předběhlas zelené zebry rákosu
zpáteční cestu lemují
číšníci stromů zlomení
až v naší bermudské posteli
zmizí kosočtverce zdí
Domácí úsilí / dobrodruh
střed
látky
uchopím prsty
a vztyčím horu Ubrus
zavrhnu tak nádoby všech snědených jídel
a na úbočí protkané květinovými vzory
vyženu bílé krávy
ze sklenic
jen mačky vidliček
zarachotí a padnou na nohy
pod horou na kterou nelze vylézt
a přece
na vrcholu vlá prapor ruky
čechraný vrtulníkem slov
a kdesi v dáli
šumí moře všeho
co jsem kdy objednal mimo domov
Výlet k vyříkání
Indiáni oblečení do turistických značek
plíží se kolem jezera
zbraně v zubech
párátka v duši
šťourají přídavek
zlomení číšníci stromů
na prázdných podnosech chorošů
nabízí poselství přirozené smrti
a v temnotě pod bermudskou postelí
lidské trojúhelníky
Domácí úsilí / konečně?
Můra napnutá v hodinách
ukazuje na celý den
a pod křídly
se na podlaze
mění moře času
v rozťápanou louži
Po šancích
zbyla slaná chuť
ruce nervózně zakládané v klín
se klidně pokrývají
Přemýšlím co ti podat
a to žes tu
najednou zdá se náhlé.
Když kameny tvé
strouhají mou mrkev.
Když na železech zbytky krve
vytřásají sílu z ramen,
kdo
vypustí ty zlaté rybky zpátky?
Prý není pozdě
chopit teď až proč
u kamen světlo jednou roztřesená budeš.
Mezizubní prostory
labyrint ze kterého znáš cestu
červené klubko je vidět průhledem mezi paneláky
zub na krku nástroje
napětí krve
ze strun saje
c c c cink cink
kostřička hudby
na orloji sluchátek
krouživý pohyb nestačí
mezi domy plak
semeniště stříkaček
ze kterých vede červená nit tam nahoru
na orloj důchodců
Domácí úsilí / Noční klid
Zas na kuchyňském stole
stydne večeře
stejně tak nohy dole
a hlava v dlaních nahoře
Oči zavřené
a za všemi okny
tři cesty ke smrti
suché blátivé rozpraskané
rty pod kapotou loje
Osprchovaný jazyk
bouchá koštětem do stropu
Ticho tam nahoře!
Je noční klid...
|