HANA PROKŠOVÁ

trosečník

Noci jsou tesknější
někdo je rozvěsil nad postelí
vzít si za kliku život
otvírat stejně stejný svět
namalovaný na zdi

Ty vaše kalhotky   Slečno
jsou tak malý ostrov v opálovém moři
že se tam nemůže zabydlet
ani jediný hřích

Trosečník namalovaný na zdi

petrolejová

Na dně petrolejové lampy
je narychlo rozestlané lože
Rozcestí bolestí

Když se ti z rukou smotá klubko hadů
nemyslitelné verze ticha se prostupují
mluv   mluv
Když se napnutá struna dře o jablečnou slupku
cítíš to jako vlastní nemohoucnost
Poslední taneční krok
než kdosi od vedlejšího srdce řekne
Promiňte
takhle to nemělo být

Pod lampou z petroleje
rozestlaná olověná klec

Mělo to být
jako když padá
padá
list

trojský kůň

třetí kafe  jablečný mýdlo  ovečka na provázku
k neunesení

trojský kůň plynoucího večera
zavřený prázdný němý
s urputnou silou
pro nikoho

jen žízeň na zapřenou
plíží se dýchavičně kolem bran
To se dá přestát
- to odlidštění se

a líto už taky není

na jaře

Říkám
Mami    Já už jsem dospělá
a ohořelé kousky schovám pod sedačku
už stavím sama opevnění
a svoje tělo na odiv
Hlavně zas na jaře nepočítej
kam jsi až zestárla
Říkám
Mami     Já už jsem dospělá
a budu sama sázet slova
podél cest
učit se žít se vzpomínkami
a na jaře zrát

Moskva

Moje duše je Moskva
se spoustou lidí
naházenejch do lihu
dva bezdomovci v parku
proklínaj režim a lejou do sebe vodku

a někdy se zdá
že mezi větvema
zpívaj ptáci svůj revoluční song
ale je to jen
halucinace ticha

umrzlý ptáci popadali do sněhu

nad titulky
    04.04.05

na pruhovanym nebi
klíč za postelí
mé tělo skoro leží
a skoro melancholie
a mou hlavou se dusily obláčky
jako vydrážděné titulky v pološeru

jsem už skoro nečitelná

***
    22.11.05

Za nefritovou střechou
za hořem z kamene
uléhá víla
je zválená     A noc co noc
svolává králíčky
všechny své králíčky
Počítá je
ve starých útrobách prostěradla
pochytá je
mezi zbytky vlasů a mikrosvěta kůže z doby tření
postaví z lihových čárek na zeď plot
Plot pro své králíčky
Hajej dadej
noc má nechutně nasládlý parfém
ale všechno
musí vyčichnout    Dříve nebo později všechno
Hajej dadej
i kdyby jen poklidně
Za nefritovou střechou
za hořem z kamene
mezi plaňkami lihového plotu
zválená
secesní chudák z milování
Nikdy se nedopočítá stejného čísla

čekala
    30.10.06

čekala s večeří
vyrovnaní neklidní porcelánoví sloni
opřená o život
obutá do peří
pomníky z vidliček
čekala v příšeří
a ze slonů rašila první tráva toho podzimu

Evoluce
    05.11.06

Ukousne si plátek masa
vějíř kostí
Ukousne si z minulosti
Bude hledat chromé ruce
evoluce prostituce
Já se postím