Poeta
Nijak neskrývám, že píšu většinou kvůli ženám a že mě hodně motivují
vztahy k nim, a je mi celkem jedno, zda se ona tvůrčí činnost (podotýkám,
v tomto smyslu výhradně poetická) odehrává za úplňku či v jedoucím rychlíku.
Domnívám se, že z poetického hlediska jsou mimo oné základní schopnosti
se vyjádřit daným stylem a formou podstatné už jen motivy, vyvěrající
z pocitů a emocí. Což odpovídá i na otázku proč to píšu: abych ty pocity
a emoce nějakým vhodným způsobem ventiloval, neb uzavřít je do sebe, mohly
by mě zrušit.
Hodně z těch pocitů a emocí je nezveřejnitelně intimní, nelze je jinou
formou zobecnit, podělit se o ně. Je to do jisté míry možné jen poesií.
Proto ji píšu. Mám rád melodickou a rytmickou poesii s výraznými rýmy,
stylově splývající s lidovou písní a folkem. Mám ji rád ze dvou důvodů:
jednak odpovídá v nejširší míře vyladění lidské duše, a jednak nevidím
důvod, proč se vzdávat výrazových prostředků daných oním standardem stylu
a formy, který je k dispozici. 