Eduard Ovčáček
Eduard Ovčáček (5. 3. 1933, Třinec), malíř, grafik, představitel lettrismu a konkrétní a experimentální poezie, autor akcí a instalací, žije v Ostravě. Vystudoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě. Je profesorem Ostravské univerzity, vede ateliér volné a užité grafiky na katedře výtvarné tvorby. Již za studia se stal iniciátorem nezávislé skupiny výtvarných umělců Bratislavská konfrontace (1960), z níž vzešel slovenský informel. V 1. pol. 60. let se stává protagonistou lettrismu a konkrétní poezie, posléze spoluzakladatelem Klubu konkrétistů (1967); účastní se řady mezinárodních výstav vizuálního básnictví. V letech 1964-1966 se zabývá lettristickými fotografiemi, tvořenými tzv. sendvičovou technikou. Inspiruje se písmem, piktogramy a ideogramy a transformací figury do podoby písma. Knižně publikoval výbor ze své lettristické poezie Lekce velkého A, uspořádaný do sedmi tematických oddílů, z let 1962-1993, básnický výbor Slova znova slova (2000). Vizuální poezii se věnuje i nadále. V současnosti se zabývá digitální serigrafií. Uspořádal řadu samostatných výstav a zúčastnil se mnoha kolektivních expozic doma i v zahraničí. Získal řadu ocenění v oboru volné grafiky u nás i v zahraničí, např. Grand Prix hlavního města Prahy v I. ročníku Mezinárodního trienále grafiky Inter-Kontakt-Grafik, Praha–Krakov (1995) a za rok 1998 získává v Praze prestižní cenu Vladimíra Boudníka za významný přínos tradici českého grafického umění a za výjimečné dílo a experimentátorství. Ovčáčkova díla pohybující se na pomezívýtvarného umění a básnictví jsou součástí sbírek českých, moravských, slezských i zahraničních galerií. 