Čtvrtá zima

Na zahřátí

Jediné teplo je to
Které nelze uhasit

Pravil a s krbem na kolenou
Stal se domovem

Třikrát žádala o klíč
Počtvrté do oken kamenem

Nakonec vyhověl

Své nové hospodyni
Na stole uchystal pugét
Pohrabáčů

Do sněhu lehni

Do sněhu lehni
Tam do bezčasí
Tváří napřed

Nozdry v té bílé brázdě
Smírně zchladnou
A skořice z kuchyně nezavoní
Vůlí k návratu

Do sněhu lehni až tam kde modrá
Kde se tiší spánkem

A vábí
K nevzbuzení

Předená

Nebojuj kočce
Proti srsti -

Ty chomáčky
Hebké v meziprstí
To není jen tak

To ona by i hladit mohla
A že umí

Až vymrzlý zvenku přijdeš
Zeptej se

Kolik tvých šrámů dnes vezme za své

Nebe se sněhem snížilo

Tělem smýkaná duše
Vyhlíží z kostí

Cesta je nerovná
Je čerstvě stvořená
Zvrásněná

Duše se
Těžce
Okem
Dere k nebi

Nebe se sněhem snížilo

A přece je stále
Předaleko

Stinná

Na méně známé straně měsíce
Svítá dřív

Koním světlají hřívy
Den zapřažen –

Když přestáváme snít
Tam se
Stmívají

Na známé straně své mince
Snad jednou obelžu krajinu
Ze stínu do stínu

Proskočím

Emauzy

Dvakrát boha jsi bodl
A bolelo ho
Stekla krev zůstala nad věžemi
Zůstala něha

Za deště stříháš prameny z nebe
Pod očima stále bolavý
Z nové hlavy -

Vlasem do omítky tiše se podepíšu

Iluminuji tě

Čtvrtá zima

Ještě jinovatku spřádá
Roušku nuceného spánku
Ještě vyhýbá se hnízdům
Zkratkou po stráních

Nepolíbená

V koncích úst
Jak zlé svědomí křiví
Tepe pod spánky
Narkózou

Ještě nekosila

Čtvrtá zima bere až s jarem