Karel Milota
Karel Milota (16. 9. 1937, Praha – 30. 4. 2002, Praha), autor experimentální prózy a poezie, prozaik a překladatel z ruštiny. Vystudoval bohemistiku a anglistiku na FFUK v Praze. Studium završil disertační prací o experimentální literatuře, jež se stala východiskem rozsáhlé studie Vzorec řeči a řeč vzorce. Přispíval jako literární kritik do řady periodik 60. let, např. Kritického sborníku, Tváře, Plamene, Sešitů, Orientace; v 1. pol. 90. let také Literárních novin. Autorova experimentální próza byla publikována se zpožděním (soubory povídek Noc zrcadel (1981) a Ďáblův dům (1994) a román Sud (1993), v 2. polovině 90. let vyšla kniha autorovy konkrétní poezie Antilogie aneb Protisloví (1995) a básnická sbírka Gregor (1999). V roce 1997 se stal držitelem Ceny Jaroslava Seiferta za bás. sbírku Antilogie aneb Protisloví a prózy Ďáblův dům. Nakladatelství Torst připravuje k vydání kritické a teoretické dílo Karla Miloty, včetně zmíněné zásadní práce disertační. 