Lukáš Kožešník
Po notné dávce uvažování jsem přišel na to, že o sobě nedokážu napsat nic kloudného. Přirozeně tíhnu k dokumentární fotografii ve smyslu dokumentace toho, co vidím. Fotím rád krajinu, město, fotím rád lidi, když s nimi jsem.
Úplně nejraději fotím na černobílý film, a to zhruba dva až tři roky – tedy po dobu krátkou.
Předtím jsem se po dobu zbytečně dlouhou věnoval reprodukci, většinou digitální.
Přestože jsem rodilý Pražák, strávil jsem v mládí mnoho času na vesnici a můj vztah k přírodě je poměrně vřelý. Fotografie, které jsou zde v Almanachu, patří do otevřeného cyklu snímků, na kterých sleduji existenci stromů v městské krajině. Jedná se o jediný rozsáhlejší únik k barevné fotografii, jenž trvá více než jeden rok a zřejmě bude postupně v čase pokračovat.
Většinu fotografií, za které se nestydím, publikuji zde: http://www.fstop.cz/e/kozesnik/ 
Náklad