ANICA JENSKI

prach

mezi lebkou a vlasy
usadil se prach
při pohybu nahoru a dolů
skřípe
při pohybu doleva a doprava
skřípe

nedělat pohyby!

 

 

hlad

v domě mé tchyně
krysy mi sypou jed do pastí

kličkuji
zatím

však strašný hlad

 

 

smím prosit

doktor mi řekl
vyhýbejte se chladu

ale jak to mám proboha zařídit?

mám tě snad prosit
abys na mne dýchal?

  

 

my mother is little monster

zkoušela se odkojit

z naběhlých prsou
ale vyrazila málo mléka

                     klamou, chlapče

zkoušela ho sehnat
ale na pultech chybělo
věkové rozpětí
30 a více let

 

 

není o co stát

píšu všema deseti
jen na ten jeden
zatížený
zlobí

vklínit se!
         (úkol dne a rodiny
         a každé zpropadené hodiny)

mezi ostatní
jisté
sebou ve své řadě
v řadě své paže
v paži svého těla
v těle své mysli

myslíš?

se snažím
přece!
udržet okrajů stran své hlavy

 

 

už?

nosila jsem tě v břiše
nebo jsi to byla ty
kdo nosil mne
abych vůbec někam došla?

schovávala jsem tě v břiše
nebo jsi to ty
kdo schoval mě?

jsem vně?

už?

?

 

 

bolest

bolest přivřela oči
za nimi až dnes
objevila oběť

kdo ji sem přinesl

byls to ty
nebo já sama jsem se sem
dala?

 

 

v Labi

v Labi
plkaly ryby
celý den

večer se na pánvi
usmažily vánoce

a kostičky
se zase
zasekly

 

 

zapomněl jsem

zapomněl jsem se za dveřmi
tvého těla
zapomenout
toužím
by dokázal
za nimi dech
tajně
otevřít 
stehna své ženy

zapomněl jsem tvůj smích
vyhodit z oken
zapomněl jsem tvůj smích
nebo ho nikdy neslyšel?

zapomněl jsem se za dveřmi
tvého těla
zapomenout
nebo tam nikdy nebyl?

 

 

mädchen

mám mädchen bez wurstu
a taky cos čekám
držím ji v těle
za nehty za paty
a mädchen jen zoufale
slepýma očima těká

za dresden za ústí za mlhu
kam unikne mi?

snad dresden spojí
slepé oči
prázdná těla