ANICA JENSKI
prach
mezi lebkou a vlasy
usadil se prach
při pohybu nahoru a dolů
skřípe
při pohybu doleva a doprava
skřípe
nedělat pohyby!
hlad
v domě mé tchyně
krysy mi sypou jed do pastí
kličkuji
zatím
však strašný hlad
smím prosit
doktor mi řekl
vyhýbejte se chladu
ale jak to mám proboha zařídit?
mám tě snad prosit
abys na mne dýchal?
my mother is little monster
zkoušela se odkojit
z naběhlých prsou
ale vyrazila málo mléka
klamou, chlapče
zkoušela ho sehnat
ale na pultech chybělo
věkové rozpětí
30 a více let
není o co stát
píšu všema deseti
jen na ten jeden
zatížený
zlobí
vklínit se!
(úkol dne a rodiny
a každé zpropadené hodiny)
mezi ostatní
jisté
sebou ve své řadě
v řadě své paže
v paži svého těla
v těle své mysli
myslíš?
se snažím
přece!
udržet okrajů stran své hlavy
už?
nosila jsem tě v břiše
nebo jsi to byla ty
kdo nosil mne
abych vůbec někam došla?
schovávala jsem tě v břiše
nebo jsi to ty
kdo schoval mě?
jsem vně?
už?
?
bolest
bolest přivřela oči
za nimi až dnes
objevila oběť
kdo ji sem přinesl
byls to ty
nebo já sama jsem se sem
dala?
v Labi
v Labi
plkaly ryby
celý den
večer se na pánvi
usmažily vánoce
a kostičky
se zase
zasekly
zapomněl jsem
zapomněl jsem se za dveřmi
tvého těla
zapomenout
toužím
by dokázal
za nimi dech
tajně
otevřít
stehna své ženy
zapomněl jsem tvůj smích
vyhodit z oken
zapomněl jsem tvůj smích
nebo ho nikdy neslyšel?
zapomněl jsem se za dveřmi
tvého těla
zapomenout
nebo tam nikdy nebyl?
mädchen
mám mädchen bez wurstu
a taky cos čekám
držím ji v těle
za nehty za paty
a mädchen jen zoufale
slepýma očima těká
za dresden za ústí za mlhu
kam unikne mi?
snad dresden spojí
slepé oči
prázdná těla
|