|
TŘINÁCT STRAN Z MÉHO DENÍKU
|
| 1. | Přímo: | Vzal jsem si sebe k srdci, jež bilo. |
| 2. | Vyběleny | Přemítal jsem nebe a peklo a oči třeštil do holé stěny. |
| 3. | Kosti | Rozkládal jsem se na ústrojí, až na hranici upřímnosti. |
| 4. | Za hranicí: | Vzal jsem si ránu k srdci. |
15.-16. 12. 2004
Nežel hříchu:
vždyť jdeš ve tmě hustší,
než abys mohl padnout níž.Žalem nezhřešíš:
vždyť jako bys tmu
osvětloval tím,
že říkáš:já se protrpím.
30. 12. 2004
| Řeknu to jako vzduch a vypláču to | ||
| : l i ž o r p j o |
hořím |
v
s n |
| mesj oc, míšv ménalímyv inemak |
4. 2. 2005
Až zamlčíš ve tmě
pohybem dlaně,že strach je silnější
než žal,vykřiknu
neartikulovaně,abych se na nic
nezeptal.13. 3. 2005
Zamčená tma: poklad,
že by se daly krájet mince,
ražené ve výhni slunce,
až kam se léto vydá.Sám -
sám v sobě -
budu tebou tam
váhavě potěžkán.19., 22. 4. 2005
Sečeš mi kolem hlavy.
Ale až nyní vidím,
že za mečem roste nebe.Mlčet ve tmě znamená nebýt.
Ale až nyní vadím
ti tělem o tělo.Úzkost. Těsně vedle.
11. 5. 2005
Odrážet se
ve tvém pnutí,tak mlčky růst
v panenkách očí
a koutcích ústaž k vydechnutí.
5. 9. 2005
Až tlukot a dech
se rozezní délkou
sekund a stupnic,oč prořídne vzduch,
o to hloub bude v nítady, teď, nic.
18. 9. 2005