Josef Hiršal
Josef Hiršal (24. 7. 1920, Chomutičky – 15. 9. 2003, Praha), básník a teoretik, překladatel, editor. Vystudoval učitelský ústav v Jičíně. Pracoval jako učitel, lesní manipulant, redaktor deníku Svobodné slovo a do r. 1949 nakl. Orbis. Poté pracoval jako pomocný dělník v ČKD a redaktor nakl. Brázda, Naše vojsko a Čs. spisovatel, v pol. 60. let jako vedoucí literární redakce revue Knižní kultura. Byl členem literární skupiny Ohnice. Přispíval do periodik Mladá kultura, Kritický měsíčník, Kvart, Světová literatura ad. a řady časopisů zahraničních. V 50. letech začal spolupracovat s B. Grögerovou na překladech, pořádání antologií a psaní autorských knih pro děti, sbírek básní a próz. Společně také připravili pořad věnovaný celosvětové experimentální poezii Bestiarium (1966), uváděný v pražské Viole. Během let 60. se účastnil mezinárodních neoavantgardních setkání a přinášel zahraniční básnické tendence do tehdejší ČSR. Rané sbírky tradiční poezie z 40. let vystřídala v díle J. H. nová poetika ve sbírce Soukromá galerie (1965) a textech pro děti z 50. let (O podivné záhadě na poštovním úřadě, Co se slovy všechno poví). S B. G. se stali autory programní experimentální básnické sbírky JOB-BOJ (1968). Společně napsali také trojici v samizdatu publikovaných experimentálních próz Preludium, Mlýn a Kolotoč (ofic. jako Trojcestí, 1991) a třísvazkovou memoárovou knihu Let let. V samizdatu v 2. pol. 80. let a později oficiálně vyšla H. vzpomínková próza Píseň mládí a Vínek vzpomínek. Na zpracování cizího textu staví básnická sbírka Párkař. Básnické nápodoby (1991). S B. G. uspořádali mimo jiné antologie Slovo písmo, akce, hlas. K estetice kultury technického věku (1967), Experimentální poezie (1967) a Vrh kostek. Česká experimentální poezie (1993).