Procházka v rytmu pozorování

Radek Malý
Větrní (Zcestné verše)
Petrov, Brno 2005

Soumrak je zelený jak oči kurtizány,
    Jíž tahle Vídeň bezesporu je.
    Postarší, nehezké, šarmantní kurtizány,
    jež drahým pudrem rokům vzdoruje.

    K habsburské hrobce? Teď vlevo a pak rovně.
    V zámku je živo, bodejť, to se ví,
    to malý Wolfi se předvádí císařovně.
    Z schönbrunnské zoo zas utekli lvi.

   Soumrak je zelený jak oči kurtizány,
   jež mateřsky tě drží za ruku.
   Málem bych zapomněl…na parkem křičí vrány
   a Měsíc zkouší bílou paruku.

Málokdy se u autora tak mladého objevuje řemeslná zručnost takového rázu, který umožňuje pracovat dle libovůle s tématy, pohrávat si a vykreslovat, aniž nabude zjevného vrchu forma nebo obsah. Radek Malý ve svých textech šťastně kombinuje již zřejmě nalezenou a dobře usazenou formu s myšlenkami, které kloužou hladce a přitom se s druhým, ba několikátým přečtením nevytrácí.

Radek Malý začínal zřejmě jako mnoho mladých autorů obesíláním literárních soutěží a pořadů – dočítáme se to na záložce jeho prvotiny Lunovis, která vyšla v roce 2001 v BB-artu v rámci edice Versus. Lunovis je sbírka, která naznačuje autorovo směrování k vnitřně sepjatému, rytmickému textu. Nevyhýbá se humoru a zkratce, silná zvukomalba je společným znakem většiny básní. Odtud po sbírku Větrní však Radek Malý ušel dlouhou cestu. Samozřejmě, není žvlášť překvapivým zjištěním, že se básník mezi dvacítkou a třicítkou vypracovává, zbavuje manýr a jaksi literárně krásní. Nová sbírka, i když vychází z formy, kterou lze vysledovat v textech o pět let mladších, je znatelně hlubší a to je dobře.

Říjen je v říji Vše shazuje listy
    i to, co žádný nemá
    Jsme nazí Plivem krev A vzduch je čistý
    Šmíruju hvězdy Která je má?

    Budu to opakovat tisíckrát:
    Luna Laň Luna Laň
    Do studny pavouk spad
    Děvčátko neplač Nastydneš se Vstaň

    Jdou vdovy domů Jdou
    Deprese z destrukce den zdá se deptá
    V noci nám hvězdy lžou
    a ve dne se jich nikdo neptá

Vzhledem k tomu, že se autor zabývá překlady a je sám germanistou, němčina a německé/rakouské vlivy, především tematické, je snadné vysledovat. Vídeň, Innsbruck, a zase Olomouc se střídají v kulisách textů, které čteme, jako bychom básněmi cestovali. A je příjemné, že ač pozorovatelem, nestává se Radek Malý optikou – oproti svým generačním souputníkům více zaměřuje a zpracovává to, co potkává, než to, co se děje v něm samotném.

Lze jen těžko odhadovat, jaký bude příští vývoj a příští sbírka, ale můžeme doufat, že zachová to silné z textů současných: barevnost, rytmus, nadhled a živou ironii ve spojení s výsledky pozorného vnímání světa.

J.N.S.

Radek Malý (* 1977 Olomouc)

- básník, překladatel, redaktor
- vydal sbírky Lunovis (2001), Vraní zpěvy (2002, za niž získal Cenu Jiřího Ortena)
- kromě překladů (př. George Trakla) se věnuje také tvorbě pro děti