Reportáž z autorského čtení Wagonu

Záletní

30. 10. 2009, pražská kavárna Carpe Diem
Fotografie: Trignom

Vystoupili:

Žaneta Lichtenbergová
Ondřej Lipár
Petr Pazdera Payne

Michal Bystrov
Vojtěch Kouřímský
Filip Pýcha

Na Předletním čtení v květnu jsme vám slíbili pokračování po prázdninách. Schovali jsme si je na konec října a doufali jsme, že zajímavá autorská sestava a kvalitní hudební obsazení přivede do příjemného interiéru pražské kavárny Carpe diem početné publikum.

Moderátorka večera

Protože víme, že přízeň diváků neradno pokládat za automatickou, akci jsme mohutně propagovali. Byli jsme připraveni na ledacos, ale kavárna obsazená až po vstupní schodiště nás vpravdě ohromila. Než přistoupíme k líčení samotného večera, děkujeme tedy upřímně všem, kteří si z pátečních kulturních programů vybrali právě ten náš.

Michal Bystrov

Střídání slova mluveného a zpívaného patří už ke klasické dramaturgii našich večerů. Prvním z autorů zhudebňujících vlastní poezii byl tentokrát Michal Bystrov. Částečná zdravotní indispozice možná ovlivnila výběr písní, které zahrál, nikoliv však kvalitu projevu.

Michal Bystrov

Zaujatí posluchači se tak znovu přesvědčili, že autorský vývoj tohoto pražského písničkáře se vyplatí sledovat. K tomu účelu ostatně výborně slouží web http://www.michalbystrov.cz/

Žaneta Lichtenbergová

Literární část večera zahájila Žaneta Lichtenbergová (* 1984), básnířka, jejíž poezii jste mohli číst ve druhém čísle letošního Wagonu. Na debut na papíře tato autorka teprve čeká, své básně nicméně pravidelně publikuje na diskuzním serveru www.nyx.cz pod přezdívkou Bublinky.

Žaneta Lichtenbergová

Žaneta si ke čtení vybrala texty tematicky různorodé, jejich společným rysem byl ovšem jasný autorský záměr, střídmá obraznost, pevně vykroužený oblouk k pointě a sympatický podtón humoru. Protože tyto charakteristiky nejsou u mladého autora vůbec samozřejmé, jsme si jisti, že se Žaneta na české literární scéně zabydlí. Ostatně, zabydlela se dobře i před mikrofonem - jistě nikdo nehádal, že šlo o její první autorské čtení.

Filip Pýcha

Filipa Pýchu jste mohli slyšet i na minulém autorském večeru Wagonu. Tentokrát nabídl pomocnou kytaru zdravotně oslabenému Michalovi a my jsme se s chutí zaposlouchali do chytrých písniček Tajného slunce.

Filip Pýcha

Kapela nedávno vydala novou desku Ty nepoletíš, kterou můžeme jedině doporučit. Proto vás odkazujeme na web http://www.tajneslunce.345.cz/ , kde najdete i kalendář chystaných živých vystoupení, což je informace zvlášť důležitá, neboť Tajné slunce umí naživo pěkně žhnout.

Ondřej Lipár

Druhým záletním básníkem byl Ondřej Lipár (* 1981), autor, kterého jste už u nás mohli vidět i číst. Jeho účast na tomto večeru byla navíc zcela logická, jak se v několika dnech ukáže, neboť v čísle Wagonu III/2009 uvádíme virtuální reedici jeho vyprodané prvotiny Skořápky.

Ondřej Lipár

Ondřej ovšem četl nejen ze Skořápek; podstatnou část jeho autorského výběru tvořily texty nové, které publikuje především na svém dobře známém blogu http://www.lipar.blogspot.com/ , kde v poslední době najdete i videa z autorských čtení. S radostí pozorujeme, jak se v každé další básni stává přesnějším pozorovatelem skutečnosti. Civilní jazyk mu sluší, básně jsou přesvědčivé a přitom jim neubylo naléhavosti.

Vojtěch Kouřímský

Kapela Strašidelná loď by se neobešla bez Vojtěcha Kouřímského, který se ovšem během svého sólového vystoupení dobře obešel bez ní.

Vojtěch Kouřímský

Došlo i na vynikající píseň Marie, která by se dala snadno onálepkovat jako hit, kdybychom se pohybovali v kategorii pop. Naštěstí se v této kategorii nepohybujeme, a tak zůstaňme u toho, že rozhodně stojí za poslech. Jak je zvykem u dobrých písničkářů, i Vojtovy písňové texty mají básnickou kvalitu.

Petr Pazdera Payne

Jako poslední autor večera před bezuzdnou jam session všech tří výše uvedených muzikantů vystoupil Petr Pazdera Payne (* 1960). Jeho krátké a svižné prózy, jejichž děje oscilují mezi reálnou absurditou a snovou imaginací, jsme vám nabídli v čísle II/09.

Petr Pazdera Payne

Pozice posledního autora vždy naznačuje grand finale, ale může být i nevděčná; lidé už toho slyšeli (a vypili) hodně, pozornost těká. Autor se třemi P ovšem žádné těkání nepřipustil. Svými povídkami a pozoruhodným, charismatickým přednesem upoutal a udržel si pozornost celého sálu až k závěrečnému bouřlivému potlesku. Odhadujeme, že po jeho knihách nyní sáhne mnohý z diváků, a upřímně mu to přejeme.

I my takto ex post ještě jednou tleskáme všem autorům večera. Máme radost, že se to tak všechno pěkně sešlo. Závěrem můžeme slíbit, že nějaké čtení-koncert zase zorganizujeme. Zdá se totiž, že je to docela smysluplné.

J.N.S.

Pes večera