Reportáž z autorského čtení Wagonu

Ponoření

15.2. 2008, kavárna Carpe Diem
Fotografie: Trignom

Četli:

Jakub Hojer
Jan Zbořil
Sylva Fischerová

Hrál:

Strašidelná loď

Pro dobré večery s poezií je vždy klíčové najít vhodný prostor. Po hlubinném průzkumu externím batyskafem a osobním doporučení jeho kapitána Michala Bystrova jsme se proto s radostí ponořili do pražské kavárny Carpe Diem, kde věru lze užívat každého okamžiku (viz http://www.carpediempraha.cz)

A bylo narváno. Chlub chlub.

Večer zahájila Strašidelná loď ve složení Michal Bystrov, Vojtěch Kouřímský, Viktor Balogh a Tamara Nathová.

Kouřímský, Bystrov.

Bez basáka by to lítalo ve vzduchu. Viktor Balogh.

Když je na pódiu někdo jiný, šéfredaktorka se může poflakovat a maskovat to zaujetím. Jitka N. Srbová v červeném.

Doložit smysluplnost akce je třeba portréty významných figur soudobé bohémy. Zde u stolku zleva Josef Straka, Ondřej Lipár. Za ním stojící Tomáš Koubek alias Okeya, zády Jonáš Zbořil. V popředí neostrý, ale zato veselý redaktor Nykos.

První básník večera, autor s nezkrotnou obrazností, malíř vrstevnatých krajin. Jakub Hojer neboli zkrveživ, zkrvák, zase zkrvák a všelijak jinak, obvykle s obsahem hemoglobinu. Toho času virtuálním domovem na literárním serveru Totem.cz. Výběr z jeho novější poezie vám představíme v příštím čísle.

Jan Zbořil přečetl z textů střídmých i z těch rozvernějších, sympaticky kouzlících se slovy. Budete-li ho hledat, listujte Wagonem I/2008, též posledním Psím vínem (číslo 42). Pravidelně publikuje na Totemu (nickname šedé) a na Písmáku (Zbora). Na obou serverech také působí jako redaktor a jako jeden z mála píše poctivé kritiky.

Tato fotografie nevypovídá o ničem zásadním, ale je velmi estetická a proto vám ji předvedeme.

Redakce Wagonu účast na vlastních akcích bere vážně. Přijíždějí zdáli i na pokraji smrti vysílením. Zde kladenská sekce, tj. E. Choroba…

…a Nykos, který naši trať protáhl až do Liberce.

Šéfredaktorka musí každého autora patřičně opříst mýty a legendami, aby bylo jasno, jak vzácný host to je. Právě probíhá opřádání poslední básnířky večera…

…Sylvy Fischerové.

Sylva Fischerová své básně často formuluje jako hypotézy nebo jako filosofické otázky až disputace – někdy hledající podstatu sebe sama, někdy v diskusi s nepřítomným protějškem, za nímž lze cítit boha. Četla především z poslední sbírky Anděl na okně (dybbuk, 2007), ale seznámila publikum i texty zcela novými. Redakci zejména potěšil ten o Hlavním nádraží. Přece jen, máme své vlaky rádi.

Tak a to by bylo všechno. Mikrofony osiřely, nezbývá než se těšit na příště!

J.N.S.